PROČ DŘEVOSTAVBU II.

Dřevostavby nabízejí úsporné bydlení s atmosférou přírody. Život v takové stavbě velmi příjemný, s vůní a atmosférou dřeva. Navíc ještě ušetříme za teplo.

Jako dřevostavba se nejčastěji označujují domy s nosnou konstrukcí ze dřeva. Dřevostavby mohou být ale také materiálově kombinované, např. dřevo–ocel nebo dřevo–beton. K čistým dřevostavbám řadíme lehké sloupkové konstrukce, srubové konstrukce, těžký skelet používaný pro velké objekty, jako jsou školy a administrativní budovy.

Relativní novinkou jsou masivní dřevěné panely. Dřevostavba se může pochlubit i dlouhou životností. Hlavní konstrukce stojí pevně nejméně 100 let, střecha, fasáda, oplechování a okna vydrží asi 40 až 60 let.

Dřevostavba dobře izoluje teplo a šetří místo. Například k tloušťce stěny dřevostavby 27 cm je ekvivalent v moderní zděné konstrukci tloušťka okolo 60 cm a více. Tento rozdíl může u běžného domu znamenat velikost jedné místnosti o 12 metrů čtverečních navíc při stejné zastavěné ploše. Díky subtilnější konstrukci příček a obvodových stěn lze lépe využít vnitřní prostor budovy a případně snadno dispozičně proměnit.

Dřevostavby v drtivé většině využívají systém rekuperace, tj. zpětného získávání tepla, kdy se přiváděný vzduch do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem.

Stavba trvá obvykle několik týdnů, než dům stojí se vším všudy. Můžeme stavět kdykoli v průběhu roku, tedy i v zimě. Některé stavby se montují z tzv. sendvičových panelů. Stěny, stropy i střešní desky se přivážejí na stavbu již hotové z výrobny. Sendvičový přívlastek získaly panely kvůli tomu, že izolace se vkládá mezi dvě vrstvy dřevoštěpkových desek nebo překližky. Celý panel zpevňuje rám z masivu. Tyto systémy se používají v celé Evropě a převzala je i většina výrobců prefabrikovaných dřevostaveb.

Dřevostavby  se svým tvarem ani vzhledem příliš neliší od těch zděných. Uvnitř stěny je izolace, zvenčí se stěny obloží dřevovláknitými deskami nebo překližkou, uvnitř zpravidla sádrokartonem. U těchto domů se používá dřevěná fasáda, případně dřevo v kombinaci s cementovláknitými či cementotřískovými deskami.

Sruby a roubenky jsou postaveny tzv. nasucho z hranolů a kulatin. Panelové dřevostavby z masivního dřeva se nepoužívají příliš často, jsou dražší. Tepelná izolace se zde přidává zvenčí, zevnitř zůstává většinou vzhledově atraktivní dřevěná stěna.

Skeletový systém masivních trámů se pomocí tesařských lepených spojů stává domem, v němž jsou trámy vidět. Mezi ně se vkládá izolace, zvenčí obklad. Dům se dost často liší architekturou, která neruší okolí.

Lidé v dřevostavbě mají větší jistotu v kvalitě a záruce na výrobek než u jiných staveb. Výrobky jako panely obvodové stěny, příčky stropu a další prvky mají ze zákona povinnost certifikace.

 Dřevostavby ale procházejí některé mýty a pověry:

 Špatná hluková izolace: Jestliže je dřevostavba špatně postavena, opravdu v ní zvuk rezonuje – jako v každé špatně postavené budově. V opačném případě může klidně splňovat lepší parametry než zděná stavba, která je špatně složená z vrstev. Hluková izolace se u dřevostaveb dá zvýšit jednoduchými úpravami a správným provedením detailů. Dobrá specializovaná firma na to dohlédne.

 

Dům snadno shoří: To není pravda. Dřevostavby jsou při požáru bezpečnější než zděné stavby. Zatímco ve zděné stavbě během třicetiminutového požáru, který norma pro testování určuje jako minimální, dojde k propadu stropů, u dřevostaveb k němu dochází až po 60–90 minutách požáru.

 

Dřevo příliš pracuje: Specializované odborné firmy dnes pro stavbu dřevostavby nepoužívají rostlé dřevo, ale např. KVH profily, lepené hranoly, které jsou sušené, tříděné a opracované, a tím pádem pracují daleko méně než při použití dřeva rostlého. Do devíti měsíců po dokončení stavby navíc tyto jevy ustávají. Případné pracování dřeva bývá důsledkem špatně provedené skladby, kdy v konstrukci dochází ke kondenzaci a zvýšení vlhkosti dřeva nad 30 %.

 

Izolace: Dřevovláknitá izolace se vyrábí ve formě desek s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. Minerální izolace je z přirozeně se vyskytujících nebo recyklovaných surovin. Jako pojiva se využívají organické látky neobsahující formaldehyd, fenoly, akryláty ani umělá barviva či bělidla. Mají vynikající izolační vlastnosti tepelné, akustické, protipožární, dobře propouštějí páru.

 

Dřevostavby jsou jednoznačně trendem budoucnosti. Například v Rakousku funguje státní podpora všech, kdo si postaví dřevostavbu, protože tak volí bydlení úsporné, navíc minimálně zatěžující životní prostředí.